Al-Anon je sdružení příbuzných a přátel alkoholiků, kteří se snaží vyřešit svůj společný problém, tím že se společně sdílejí své zkušenosti a poznatky o sobě samých a životě s alkoholikem.

Al-Anon slogany

Na rozdíl od některých Al-Anon praktik a principů, u kterých nám trvá déle, než se je naučíme a začneme je používat, Al-Anon slogany se lehce učí a pamatují. Možná jste slyšeli některé slogany stokrát před tím, než jste je začali brát vážně a pokusili se je uplatnit ve svém životě. Přece jen, jsou to klišé, které je snadné přehlížet. Ale právě tato jejich jednoduchost jim dává velkou moc.

Když čelíme situaci, která nás mate nebo rozhořčuje, slogan nám může zachránit život. Když jsme na rozpacích a nevíme, co dělat, tato jednoduchá, ale hluboká rčení nám umožní vyjasnit naši mysl. Například, když strach z budoucnosti zatmí naši schopnost udělat naléhavé rozhodnutí, můžeme použít slogan „Den po dni“ a soustředit se pouze na tento den a uvědomíme si to, že naše strachy nemusí být odrazem skutečnosti, protože budoucnost ještě nebyla napsána. Když jsme náhle postaveni před složitý, zdánlivě nepřekonatelný problém, můžeme si říct „První to důležité“ a uvědomíme si, že některé činnosti jsou důležitější než jiné a že nemůžeme zvládnout vše najednou.
Slogany slouží jako jemné uklidňující upomínky, že naše situace možná není tak beznadějná či zoufalá, jak se na první pohled zdá. Tato stručná vyjádření moudrosti nám nabízí rychlé ujištění, že opravdu jsme schopní se vypořádat s čímkoli, co život přináší, a nabádají nás, abychom jednali konstruktivně a zacházeli sami se sebou i s ostatními se soucitem a úctou.

Drž se jednoduchosti

Pro vyrovnávání se s nepochopitelnými a zdrcujícími důsledky alkoholismu, čím jednodušší a přímější přístup, tím lépe. Tuto skutečnost vyjadřuje slogan „Drž se jednoduchosti“. Když se život zdá nezvladatelný a matoucí, mnoho z nás nevědomky ještě více komplikuje situaci tím, že se snažíme předvídat vše negativní, co by se mohlo přihodit, abychom byli připraveni reagovat. Tento slogan nám připomíná, že nemůžeme kontrolovat možný důsledek každé situace a když se o to snažíme, tak náš život se stává ještě komplikovanější a ještě více naplněný stresem, než byl předtím. Když používáme „Drž se jednoduchosti“, snažíme se vnímat věci, kterým čelíme, soustředíme se na to, co se právě děje, spíše než na padesát dalších věcí, které možná budou či nebudou následovat. Třeba můžeme přistupovat i k velkým projektům a výzvám zvolna, krok za krokem, ve zvladatelných etapách – spíše než vše najednou. Někdy musíme jednat spěšně, ale každý neočekávaný úkol a či událost není krizí. Naše prvotní vystrašená reakce možná vychází spíše ze zvyku než z nutnosti. Časem se naučíme, že když se cítíme paralyzovaní či zdrcení, asi komplikujeme situaci nebo se snažíme zvládnout víc, než můžeme zvládnout v tento okamžik, v tento den, a zjistíme, že budeme mít větší úspěch, když zjednodušíme to, co se snažíme dosáhnout. Můžeme se uvolnit a snažit se být k sobě mírnější a důvěřovat, že když budeme dávat nohu před nohu, nakonec se dostaneme tam, kam máme namířeno.

Jen díky milosti Boží

Tento slogan je zkrácená verze „Tam, jen díky milosti Boží, jdu já“ a slouží jako připomínka, abychom přistupovali k ostatním lidem se soucitem. Pro mnoho z nás je to už dávno, co jsme se stali netrpěliví, kritičtí a nepřející vůči lidem okolo nás, obzvlášť k alkoholikům. Ale když nám vadí postoje a činy jiných osob, můžeme si připomenout, že kdyby nebylo milosti naší Vyšší Moci, tak bychom klidně mohli být na jejich místě. Nemůžeme opravdu znát to, s čím zápasí jiní, a není náš úkol je trestat za jakékoli utrpení, které se domníváme, že asi způsobili. Pomstychtivost, odveta, zášť, obviňování a nemilosrdnost nadělá daleko větší škodu nám než komukoli jinému. Je to opravdu to, čemu chceme věnovat naši energii, abychom se v tom vytříbili? Možná nalezneme pozitivnější uplatnění našeho času, hledáním vděčnosti za ta požehnání, která jsme dostali, a uvědomováním si, že každá lidská bytost, dokonce i ti, co trpí alkoholismem, dělají vše tak, jak nejlépe dovedou.

S klidem to jde

Úvod mítinku navržený konferencí Al-Anon říká, že bez duchovní pomoci našeho programu mnoho z nás se snaží „vynutit si řešení“. Když naše snaha překonat něčí alkoholismus nikam nevede, tak se rozhodneme snažit se o to ještě víc. Když jsme netrpěliví při čekání na odpověď a odpověď nepřichází, rozhodneme se pro nějakou činnost nahodile, jen abychom cítili, že něco děláme. Když čtyřhranný kolík nechce zapadnout do kulaté díry, odmítáme se vzdát a snažíme se ho vnutit na toto místo. Důsledkem je, že naše frustrace se stupňuje, naše úzkost se zvětšuje, cítíme se jako ztroskotanci a slibujeme, že se budeme snažit ještě víc. Zkrátka, naše myšlení se stane zkreslené. Pomocí sloganu „S klidem to jde“ Al-Anon navrhuje alternativu k tomuto zničujícímu a frustrujícímu modelu chování. Někdy dokonce nedělat nic může být více mnohem produktivnější!

Snažili jsme se dělat věci obtížným způsobem. Tento slogan nám připomíná, že když to nejde složitě, tak jednoduše to většinou jde. Možná dnes nemáme všechny odpovědi. To neznamená neúspěch, pouze realitu. Není to náš úděl vždy vyřešit každý problém. Třeba očekáváme od sebe či ostatních příliš. Ve skutečnosti, možná víme vše, co potřebujeme vědět tento den. Pokud a až bude ten pravý čas, bude nám odhaleno víc. „S klidem to jde“ nám připomíná, že mírnější přístup může učinit situaci mnohem snesitelnější.

Nebo se možná snažíme vzít na sebe něco, co není naše zodpovědnost. Bojovat ještě s větší vervou jenom věci zkomplikuje. Ale když si osvojíme laskavější a uvolněnější postoj, asi budeme schopni vidět situaci jasněji a výstižněji.

První to důležité

Když se život stane chaotickým, je snadné ztratit přehled o tom, co vyžaduje naši okamžitou pozornost a co ne. Malé překážky se mohou jevit jako krize a velké problémy můžeme přehlédnout. Alkoholikův vztek kvůli říznutí papírem může mít přednost před naléhavým zdravotním problémem, protože jeho zuřivost je tak hlasitá a naléhavá – a protože jsme si zvykli reagovat na jakýkoli alkoholikův požadavek. Důsledkem je, že přehlížíme kritické situace a také často zanedbáváme tiché, ale důležité vlastní potřeby, které mohou zpříjemnit náš život. Zanedbáváme své zdraví, máme málo času dát svým dětem milující péči a stranou jde jakákoli naše touha užívat si života.

„První to důležité“ nás povzbuzuje, abychom si našli čas na přehodnocení priorit. Před tím, než budeme reagovat, můžeme se zeptat sami sebe, co je právě teď nejdůležitější. Když si plánujeme ranní činnosti, zvážíme, která z našich tichých potřeb zasluhuje péči. V průběhu rozvášněné diskuse se můžeme soustředit na téma, na kterém nám záleží, a dát stranou ostatní záležitosti, které nejsou tak urgentní. Když se zdá, že den nemá dostatek hodin, můžeme přijmout naše omezení a vybrat si, co musí být uděláno hned a co se dá odložit. Nejsme super-lidé; nemůžeme to zvládnout vše. „První to důležité“ nám pomáhá udělat více uskutečnitelných rozhodnutí a žít s těmi rozhodnutími, která uděláme.

Jen pro dnešní den

Tento slogan je závazek nechat stranou minulost a budoucnost a žít pouze v dnešním dni. Když se zabýváme pouze dnešním dnem, zdánlivě nezvladatelné projekty se stanou zvladatelnými. Do řešení problémů, které by zabrali celou naši pozornost, se můžeme pustit jen na určitý čas, když zjistíme, že možná nemusí být dnes zcela a najednou vyřešeny. A „Jen pro dnešní den“ můžeme udělat malé změny v našich činech a postojích, objevovat nové možnosti a podstoupit pár malých rizik, a to vše nám může pomoci se posunout dopředu tím správným směrem.

Mnoho členů Al-Anon začne tím, že se snaží aplikovat jeden nebo dva z návrhů obsažených v letáku nazvaném Jen pro dnešní den. Nezáleží na tom, které vybereme; tyto návrhy mohou nám pomoci využít tento den a naučit se, že spravování jediného dne může být začátek nového a lepšího života:

  • Jen pro dnešní den se budu snažit prožívat pouze tento den a nebudu se chtít vypořádat se všemi svými problémy najednou. Můžu během dvanácti hodin dělat něco, co by mě konsternovalo, kdybych věděl, že to musím dodržovat celý život.
  • Jen pro dnešní den budu šťastný. Zdá se, že je pravdivé to, co řekl Abraham Lincoln: „Většina lidí je tak šťastná, jak šťastná se rozhodla být“.
  • Jen pro dnešní den se budu snažit přizpůsobit sebe tomu, co je, a nebudu se snažit přizpůsobit všechno mým touhám. Budu brát „šťastné náhody“ tak, jak přichází a budu se snažit sebe do nich vměstnat.
  • Jen pro dnešní den budu mít program. Možná ho nebudu následovat přesně, ale budu ho mít. Budu sebe chránit před dvěma škůdci: spěchem a nerozhodností.
    Jen pro dnešní den nebudu mít strach. Obzvláště nebudu mít strach užívat si toho, co je krásné, a věřit, že tak jako já dávám světu, tak i svět dává mně.

Ať to začne u mě
Al-Anon program nám pomáhá přestat se soustředit tak intenzivně na to, co ostatní kolem nás říkají, dělají a cítí, a namísto toho se zaměřit na sebe. Když máme sto chutí obviňovat někoho z našich problémů nebo ospravedlňovat naše špatné chování tím, že poukazujeme na špatné chování jiných, tento slogan nám připomíná, kam naše zaměření správně patří. My jsme zodpovědní za naše činy bez ohledu na to, jak se chovají ostatní. Když cítíme potřebu změnit situaci, můžeme použít tento slogan a začneme u toho, co můžeme změnit my. Pomohla by změna našeho postoje k tomu, aby věci začaly fungovat více hladce? Přispíváme pozitivně k tomu, co se děje, nebo jen postáváme opodál, kritizujeme a čekáme, až se někdo jiný o situaci postará za nás? „Ať to začne u mě“ je způsob, jak změnit to, co můžeme změnit – obzvlášť naše vlastní postoje – namísto toho, abychom čekali než se ostatní změní, aby nám vyhověli.
Často i velmi opodstatněná potřeba nebo touha zůstává bez povšimnutí, protože očekáváme, že by měla být naplněna někým jiným. Možná toužíme po větší upřímnosti ve vztahu nebo po zábavnějších víkendech, ale nepřijímáme naši část zodpovědnosti za to, jak tuto potřebu naplnit. Je to jako, když hladovíme a přitom čekáme na někoho, kdo nevaří, že nám připraví oběd. „Ať to začne u mě“ nás nabádá, abychom si uvařili nebo zašli se najíst do restaurace nebo si oběd naplánovali u někoho, kdo vaří. Zkrátka přijmeme zodpovědnost za uspokojování svých potřeb.

Tedy, pokud máme v hlavě seznam věcí, která pro nás má náš rodič, naše dítě, náš protějšek, přítel nebo zaměstnavatel udělat, možná bychom měli uvažovat o tom, jak uspokojit tyto přání jiným způsobem nebo s jinými lidmi. Pokud nás často zklamal nespolehlivý přítel nebo přítelkyně, namísto toho, abychom očekávali, že se tato osoba změní, přestaneme chtít se na něj či na ni spolehnout. Možná existuje někdo jiný v našem životě, kdo by byl spolehlivější, pokud se chceme na někoho spolehnout. Možná se také sami sebe zeptáme, zda-li my jsme byli vždy spolehliví ve všech našich vztazích. Někdy věci, které nám nejvíce vadí na ostatních, jsou totiž věci, které my sami nevědomky děláme, aniž si to uvědomujeme. Podobně, také věci, které nejvíce obdivujeme na ostatních, mohou být právě ty vlastnosti, které můžeme vytříbit u sebe.

Jak moc je to důležité?
Tento slogan nám pomáhá získat perspektivu. Když v klidu popřemýšlíme o tom, na čem nám opravdu záleží, zahrneme tam věci jako zdraví, klid duše, dostatek jídla a střechu nad hlavou a milující podporu ostatních. Každý z nás si může svobodně určit, co pro něj má opravdovou hodnotu, ale většina z nás se shodne na tom, že nás často znepokojí záležitosti, na kterých příliš nezáleží. Ve srovnání s tím, zda-li budeme mít dnes co jíst, jak moc je důležité to, že jsme spálili kuře, co mělo být dnes k večeři? Stojí za to ztratit náš duševní klid, protože jsme zapomněli vyzvednout noviny? Jakou cenu jsme ochotní zaplatit za to, abychom vyhráli spor a dokázali ostatním, že máme pravdu? Jak moc je důležité, když telefonát, na který jsme čekali, se k nám nedostal, nebo když osoba námi milovaná se rozhodne pro něco, co se nám nelíbí? Když partner ráno pronese nelaskavá slova, stojí to za den utrpení, posedlosti a nepřátelství? Stojí to i jen pět minut neštěstí? Určitě si to musíme brát osobně? Zaplatíme cenu sebe-obviňování, zášti k někomu, nebo hodiny naplnění našim strachováním? Opravdu „Jak moc je to důležité“?
Dokonce i když se rozhodneme, že situace je důležitá, můžeme se zeptat sami sebe, zda-li je důležitá dnes. Žijeme v nepoznané budoucnosti a strachujeme se věcmi, které se možná nikdy nestanou? Dnešní den je vše, co máme. Proč plýtvat drahocenný dar času malichernými starostmi, zatímco můžeme být vděční za to, že dnes máme vše, co opravdu potřebujeme? Perspektiva, kterou získáme, když aplikujeme tento slogan, umožní dát stranou nicotné starosti, menší podráždění a neodůvodněné úsudky, abychom mohli oslavovat pozoruhodné bohatství a divy, které život přináší.

Mysli, pak jednej
Jeden z následků alkoholismu je, že většina z nás má tendenci reagovat na vše, s čím se setkáme, často vnímáme menší příhody jako velké krize. Namísto abychom jednali pro svůj prospěch, dovolujeme činům a požadavkům jiných osob, aby nám určovali, co děláme my, a tedy nebereme ohled na náš vlastní zájem. Důsledkem toho se často cítíme jako oběti, které jsou vydány napospas tomu, co jim život postaví do cesty. Tento slogan nám připomíná, že namísto automatického reagovaní na každou provokaci, žádost, požadavek, který k nám přijde, můžeme „Myslet, pak jednat“, zvolit si dělat to, co je v našem nejlepším zájmu.
Někteří z nás jsou překvapení, že „Mysli“ je slogan. Nakonec, hodně z našeho nejsoustředěnějšího myšlení nás dostalo do velkých problémů. Rozdíl dnes je v tom, že naše myšlení se změnilo – snažíme se neztrácet čas plánováním, jak změnit ostatní, nebo strachováním se nad věcmi, které nemůžeme kontrolovat. Namísto toho se učíme naši mysl zaměstnat tam, kde nám může nejvíce prospět. My „Se zamyslíme“ nad rolí, kterou hrajeme ve vytváření své radosti nebo smutku, a nad tím, co můžeme dělat, abychom obohatili své životy a zdokonalili naše interakci s ostatními lidmi. My „Přemýšlíme“ o 12 krocích a o tom, jak je aplikovat v našich konkrétních poměrech. My „Přemýšlíme“ nad tím, jak zařadit naši Vyšší Moc do našeho každodenního života. Už nejsme v pasti zkresleného sebezničujícího myšlení z naší minulosti. S pomocí Al-Anon se učíme, jak využívat naše myšlení produktivněji.

Den po dni

Je mnoho způsobů, jak řešit problém, přistoupit k novému úkolu, vyrovnat se se strachem a připravit se na změnu. Mnoho z nás se snažilo vypořádat se s takovými úkoly tím, že jsme se snažili nazírat do budoucnosti a předvídat a dopředu vyřešit každý zádrhel, který nás může potkat; rozhodovat se na základě informací, které nemáme, protože budoucnost ještě nenastala. Zřídkakdy je toto uspokojivý přístup. Ve většině případů nemůžeme předvídat každý možný zvrat událostí. Tedy bez ohledu na to, jak pečlivě jsme se připravovali, nás události nakonec zaskočí. Zatímco my jsme vyčerpali tolik času a energie nad naší snahou předvídat budoucí události, zmírnit budoucí rány a předvídat budoucí následky událostí, tím jsme promeškali příležitosti dnešního dne. A rozsah a závažnost úkolu, který jsme si pro sebe uložili, nás vyčerpal, zmohl, rozrušil.
Pro většinu z nás mnohem praktičtější přístup k náročným úkolům a strachům je brát je „Den po dni“. Nemůžeme udělat nic s budoucností, protože budoucnost není dnes v našem dosahu. Znepokojovat se budoucností, snažit se ji manipulovat a předvídat – všechny tyto činnosti nás zkrátka oddalují od přítomnosti. Nemůžeme změnit budoucnost, ale když co nejlépe využijeme dnešního dne, připravujeme se na to, abychom byli schopní zvládnout cokoli přijde zítra. Možná se ptáme, zda-li věřit či nevěřit obnovené angažovanosti naší milované osoby pro střízlivost, ale koneckonců není možné předvídat, co se stane. Můžeme si pouze vybrat, jak budeme reagovat dnes.
Můžeme reagovat na změny, které se dějí, postavit se tváří v tvář těžkým úkolům a užívat si dary, které může přinést střízlivost milované osoby, nebo se můžeme stát posedlí strachem z další možné recidivy. Nemůžeme vědět, co se stane, a není třeba zapírat jakoukoli možnost, ať už žádoucí nebo nežádoucí. Ale když budeme plýtvat dnešek znepokojováním se nad budoucností, tak nebudeme lépe připraveni na to, co může nastat. Pokud těžkosti nastanou, tyto bolestivé problémy nám nebudou ubližovat zítra méně, v závislosti na tom, zda-li jsme se jimi již znepokojovali nebo jsme je pro tento den odložili. Všechna naše příprava nám neušetří ani trochu bolesti. Ve skutečnosti tato příprava prodlouží naše utrpení, protože jsme si navíc přidali strachování. Tedy jestli není výhodou žít v budoucnosti, dává smysl zůstat v přítomnosti a co nejlépe využít vzácného okamžiku, který nám byl darován.
Další výhoda života „Den po dni“ je, že rozdělíme velké nepřekonatelné úkoly na menší dosažitelnější cíle. Možná nejsme schopní vyřešit spor se šéfem či milovanou osobou jednou provždy, ale můžeme dosáhnout smíru pro tento den. Možná nejsme schopní splatit celý dluh teď, ale můžeme zaplatit jeho malou část, a malé části se nakonec sečtou ve velké sumy. To, co nemůžeme změnit, nezměníme. Naše strachování o to, zda-li zítra neumřeme hlady, nepřidá více jídla na náš stůl, jen nás přiměje zapomenout, abychom si vážili jídla, které máme dnes. Tento den je plný příležitostí pro radost, pro smutek, pro poznání plné škály lidských pocitů a zážitků. Nastal čas, abychom toho využili, že ano?

Nech svou mysl otevřenou

Správné nasměrování může mít mnohé formy a přijít v nejneočekávanější okamžik. Moudrá slova mohou vypadnout z úst malého dítěte nebo z blábolení někoho, kdo se nám nelíbí. Nikdy nevíme, kde najdeme inspiraci či pomoc. Když použijeme slogan „Nech svou mysl otevřenou“, tak jsme ochotní přijímat tuto pomoc, nehledě na to, odkud přichází. Když omezíme místa, odkud očekáváme, že přijdou odpovědi, můžeme prošvihnout důležité příležitosti, jak zlepšit naše životy. Tedy, je nejlepší si uvědomit, že je stejně pravděpodobné, že ta „správná“ slova, která podnítí nové poznání, přijdou od nováčka v Al-Anon jako dlouhodobého člena, někdy i večeře s přáteli nebo večer v kině nám může objasnit problém stejně rychle jako hodina soustředěné snahy, jak ten problém rovnou vyřešit. Když předáváme naše životy a naši vůli do rukou Vyšší Moci, potvrzujeme, že potřebujeme vedení. Náš úkol tedy je nechat svou mysl otevřenou, protože víme, že pomoc, která může změnit naše životy, může přijít jakýmkoli způsobem, podobou či může mít jakýkoli hlas. Naši učitelé jsou všude kolem. Udělejme prostor pro každého z nich.

Žij a nech žít

Tento slogan je složený ze dvou částí. Při vypořádávání se s alkoholismem se mnoho z nás úmyslně soustředí na druhou část tohoto sloganu, tedy „nech žít“. Cítili jsme se tak přehnaně zodpovědní za volby a činy jiných osob, že je pro nás asi těžký boj poskytnout jiným osobám důstojnost dělat rozhodnutí za sebe a umožnit jim vypořádávat se s důsledky. Používáme tento slogan jako připomenutí, abychom přestali ostatní hlídat a „nechali“ je žít. Lidé, kteří jsou v našem životě, z toho mají prospěch, protože konečně dostávají úctu, kterou si každý člověk zaslouží. Teď si mohou svobodně užívat plody svých pozitivních činů a sklidit důsledky jejich více zničujícího chování. Nezávisle na tom, co se rozhodnou s tím udělat, tím, že si hledíme svého a jdeme jim z cesty, umožníme ostatním, aby byli sami sebou. Mezitím sami sebe osvobodíme od všemožných břemen, které jsme nikdy neměli nosit na svých bedrech my. Tak i my máme příležitost řešit sami sebe.
A tady přichází na řadu druhá část sloganu – tedy část „Žij“. Mnoho z nás trpělo velkou dávkou zanedbání jako důsledek rodinné nemoci alkoholismu, hodně zanedbání od nás samotných. Vyrušováni nebo pohlceni problémy ostatních jsme zanedbávali vlastní tělo, mysl a duši. Sponzoři a jiní členové Al-Anon nám mohou pomoci najít způsob, jak se zaměřit na potřeby, které byly v minulosti nepoznané či nepovšimnuté. Tento slogan nás povzbuzuje k tomu, abychom vynaložili zvláštní úsilí dobře o sebe pečovat. Připomíná nám, že snaha vytvářet život pro sebe musí být naše hlavní priorita. Ostatní lidé nejsou jediní, kdo si zaslouží naši úctu. Také my si zasloužíme jednat sami se sebou důstojně. Máme právo opravdu „Žít“ a je naší zodpovědností tak činit.

Nechej být a předej Bohu

Tento slogan může být protilék na touhu, kterou má mnoho z nás, a to kontrolovat nekontrolovatelné. Namísto spoléhání se na své ego či tvrdohlavou touhou řídit naše životy a životy ostatních čerpáme ze síly, moudrosti a soucitu Síly větší než ta naše. Namísto abychom se zuby nehty snažili přežít, můžeme „Nechat být a předat Bohu“.
Často jsme my sami byli svými největšími nepřáteli, kteří stojí v cestě pomoci, kterou potřebujeme. Když začneme používat tento slogan, uvolníme tuto cestu. Necháme problém být, necháme být naši potřebu znát co a kdy se stane, naši posedlost volbami, které činí ostatní lidé, necháme být myšlenky a starosti, které plýtvají naším časem a energií, protože je nemůžeme sami vyřešit. A necháme Boha, aby se o ně postaral.
Když cítíme, že již nemáme na vybranou, když nic nejde tak, jak jsme očekávali, když nevíme co dělat nebo nemůžeme přijít na to, co máme dělat, můžeme „Nechat být a předat Bohu“. Když život jde hladce a my zkoušíme nové a vzrušující myšlenky a činnosti, můžeme si vzpomenout, Kdo má na starosti výsledky a „Nechat být a předat Bohu“. Když přítel či přítelkyně z Al-Anon prochází těžkou situací a my nevíme, jak dát najevo naši podporu, vše, co potřebujeme udělat, je ukázat mu nebo jí, že my jsme k dispozici a pak „Nechat být a předat Bohu“. Tento slogan nás učí nahradit stres, obavy a utrpení klidem a vírou. Můžeme se uvolnit a nechat život plynout. Můžeme odpočívat s jistotou, že odpovědi, rozhodnutí, činnosti a myšlenky, které potřebujeme, k nám přijdou, až bude ten pravý čas, protože jsme je předali do péče naší Vyšší Moci.

 

(přeloženo z knihy HOW AL-ANON WORKS for Families and Friends of Alcoholics, tj.
JAK FUNGUJE AL-ANON pro rodiny a přátele alkoholiků)